Chyšecko

Chyšky

Region Chyšecko se nachází v jedné z nejsevernějších oblastí Jihočeského kraje, rozkládá se na pomezí čtyř bývalých okresů: Písek, Tábor, Příbram a Benešov.

Geomorfologicky celá oblast spadá do Hercynského systému, subsystému Hercynská pohoří, provincie Česká vysočina, Českomoravské subprovincie, oblasti Středočeská pahorkatina a celku Vlašimská pahorkatina. Jedná se o západní část takzvané Čertovy hrbatiny. Na východě sousedí s územím nazývaným České Meráno, někdy též Merán.

Nejvyšším bodem regionu je zalesněný vrch Kozlov, dříve nazývaný Bambule (709 m n.m.). Směrem od severu se nadmořská výška všemi směry snižuje, nejnižších poloh dosahuje na soutoku Dobřemělického potoka s říčkou Smutná (450 m n. m.). Podle výškových rozdílů lze tedy označit tento typ georeliéfu jako vrchovinný. Geologické podloží tvoří starší vyvřeliny (jedná se o starohorní a prvohorní krystalické horniny – Středočeský žulový plutón). Na těchto horninách se vyvinuly hlinitopísčité až písčitohlinité půdní druhy. Z půdních typů jsou zastoupeny podzolové půdy a hnědé lesní půdy pahorkatin a ve vyšších partiích oblasti kambizemě vyšších poloh. Jedná se o chudé půdy štěrkovitých a svažitých oblastí.

Hydrologicky území patří k povodí Smutné, nejdelšími toky jsou zde Dobřemilický potok, který se vlévá necelý kilometr jihovýchodně od Vlksic přímo do Smutné, a Branišovický potok. Ten je přítokem Milevského potoka (soutok u Zbislavi). Do Milevského potoka také přitéká ze severovýchodu Blehovský potok. Nachází se zde také několik menších rybníků – Lhotský, Chyšský, Bílý nebo Pařezitý.

Vlivem velkých výškových rozdílů se zde nachází dvě podnebné oblasti: chladná (do 30 letních dnů v roce, s průměrnými lednovými teplotami -8 až -3° C, se sněhovou pokrývkou přes 100 dnů v roce), tato podnebná oblast je typická pro naše hraniční pohoří, ve vnitrozemí České republiky se vyskytuje pouze ojediněle, a mírně teplá oblast (30 až 50 letních dnů v roce, průměrné lednové teploty -4 až -2° C, průměrná červencová teplota okolo 17° C). Nadmořská výška ovlivňuje také množství srážek. Roční úhrny se pohybují od 500 do 700 mm.

Balvany v bukovém lese

Severně od Chyšek se nachází chráněné území Hodkov s původním bukovým porostem a přírodní zajímavostí - skupinou granodioritových balvanů a hojným výskytem jalovce obecného.

Původně lesnatá krajina byla přeměněna na krajinu zemědělsko–lesní. Značná svažitost brání vyššímu obdělávání a je využívána ve velké míře jako louky a pastviny.

Sídla: největší obcí regionu jsou Chyšky. Tato obec dnes slučuje 20 původních osad s 1100 obyvateli. Nachází se v nadmořské výšce 673 m n. m. První zmínky o Chyškách pocházejí již ze 13. století. Název je odvozován od výrazu „malá chýše, chyška". Další obec Vlksice se nachází v protáhlém údolí Dobřemělického potoka o 200 m níže než Chyšky. Vlksice s třemi připojenými osadami mají 140 obyvatel.

Hlavní hospodářskou činností místních obyvatel je lesohospodářství a zemědělství. Většinu zemědělské půdy obhospodařovává Zemědělské družstvo Chyšky, část Zemědělské družstvo Přeštěnice (na Vlksicku) a šlechtitelská stanice Větrov. Ostatní pozemky pak soukromí zemědělci. Průmyslová výroba je zastoupena pouze okrajově, v Chyškách keramické studio Makra a potravinářství – místní pekárna. Obslužnou sféru představují služby nižšího řádu v oblasti obchodu, stravovacích zařízení, školství a zdravotnictví. Velká část ekonomicky aktivních obyvatel dojíždí za prací mimo region.

Současnost pod Kozlovem

Dopravní napojení Chyšecka na silniční síť představuje silnice z Milevska na Petrovice (číslo 105) s odbočkou na Chyšky a dál na Votice (121). Neprochází tudy žádná železnice, nejbližšími stanicemi ČD jsou Sepekov, Milevsko a Heřmaničky.

Hlavní hodnotou regionu je vzhledem k malému zastoupení průmyslu velmi dobře dochovaná krajina s nenarušenou přírodní rovnováhou a s kvalitním čistým ovzduším, k čemuž nepochybně přispívá i vysoká nadmořská výška. Kopcovitý terén je lemován lesy a menšími hájky, takže krajina přímo vybízí k turistickému využití jak v létě k pěší turistice a cykloturistice, tak v zimním období na běžky i na sjezdové lyžování

Připravil: Mgr. Petr Barda, leden 2006