Hrazany

Hrazany leží na odbočce ze silnice č. 105 Milevsko - Petrovice asi 8 km severně od Milevska. Odbočka vede přes Hrazany dále na Vepice a Kovářov. Hrazany leží převážně na svahu, který se sklání k východu. Severně od Hrazan je chráněná přírodní památka Kněz, což je kamenné moře, vzniklé zvětráváním žulového masívu.

Jméno Hazany se odvozuje buď hrazeného, tj. chráněného místa - na severu a jihu zalesněnými vrchy, na západě a východě mokřinami, nebo podle staročeského vlastního jména Hrzen (či Hrzán). Ve vsi je nedávno opravený kostelík sv. Ducha z roku 1926. Ve vsi je několik roubených stavení z přelomu 17. a 18. století. V horní (západní) části vsi je malý parčík s památníckem v podobě velkého balvanem s deskou, která připomíná pobyt sovětské armády v Hrazanech v květnu 1945. Velké zásluhy o obec měl rolník Jan Jiří Krejčí, který byl zprvu starostou v Hrazanech, později se stal poslancem a po 1. sv. válce senátorem.

Hrazánky jsou mladší osadou než Hrazany, proto zdrobnělé jméno. Leží asi 2 km od silnice Milevsko - Petrovice na odbočce vlevo od silnice na na mírném východním svahu. Západně od vsi leží lesíkem porostlé návrší, které je rozvodím mezi povodím Lužnice, protože vody tekoucí na jih přicházejí do Milevského potoka, dále Vltavy, kam plynou vody jednak do Hrejkovického potoka a jednak do Mastníku, který teče na Sedlčansku. Na návrší je množství žulových balvanů, které na jednom místě vytvářejí komůrku připomínají jeskyni nazvanou místními Sklípek.

V Hrazánkách je nestarší kaple v obci, jako jediná v obci pochází z 19. stol. V Hrazánkách byla jednotřídní obecná škola pro Hrazánky a Dobrošov. Z osady pocházel otec prezidenta tzv. druhé republiky a státního prezidenta Protektorátu Čechy a Morava Emila Háchy. Ze stejného rodu pocházel i Eduard Šittler, kanovník vyšehradský a spoluautor Soupisu památek historických v Čechách (společně s Antonínem Podlahou - 1898). V Hrazánkách se narodil Václav Barda (1885 - 1926) sochař a ředitel kamenických škol v Dalmácii (Chorvatsko), kde lze nalézt většinu jeho prací. Jeho bratr Jaroslav, rovněž sochař, vytvořil např. pomník padlých v 1. svět. válce v Chyškách, Kovářově, Petrovicích u Sedlčan.

Dobrošov leží jeden km jihozápadně od Hrazan asi km severovýchodně od Klisince. Jméno osadě dal zřejmě zakladatel Dobroš. O Dobrošovu byla provedena smlouva v r. 1216, která potvrzuje dohodu o směně obcí vzdálených za obce bližší Milevsku mezi Jiřím z Milevska a biskupem pražským z r. 1184. Ve vsi je kaplička z roku 1932. V osadě bylo pozoruhodné stavení asi ze 16. či 17. století. Sestávalo z velké roubené světnice a ze zděného srubu, který byl zvenčí zdoben rustikou. Stavení bylo však přestavěno již v 1. pol. 20. století.

Klisinec leží asi 7 km severozápadně od Milevska mezi dvěma návršími, osada je na mírném svahu, který se sklání k jihu. Vlastníkem Klisince byl Předbor z Radešína, který získal několik vsí z původního vlastnictví milevského kláštera; roku 1463 ho prodal Janovi z Rožmberka. Při silnici směrem na Dobrošov a dále na Hrazany nedaleko od návesního rybníčku je kaple z r. 1939. V osadě nalezneme i roubené stavby.