Podařilo se vám v loňském roce realizovat vaše plány v souladu s potřebami obce?
Chyšky - Obec Chyšky vznikla v raném středověku v blízkosti křižovatky obchodních cest. Poprvé se připomíná v roce 1291 jako majetek pražského biskupství. Ve 14. století byla součástí panství Rožmberků, poté přešla do majetku Jindřicha Doudlebského. Později se zde v rychlém sledu vystřídala řada majitelů. Název obce má původ ve staročeském výraze "chýše, chyšě, chyš," kterým se označovala chatrč, domek, dům. V dnešní době obec spravuje ještě dalších devatenáct osad. Starosta obce, Miroslav Maksa (Nezávislí) vypráví o životě obce.
Podařilo se vám v loňském roce realizovat vaše plány v souladu s potřebami obce?
Za loňský rok se nám podařily dvě větší akce. Především to byla oprava povrchu cest a propustku vedoucího nad komunikací. Vyasfaltovány a upraveny byly cesty zhruba v délce okolo jednoho a půl kilometru. Mezi jinými se jednalo o cestu z Nálesí do Voděrad, dále o cestu v samotných Voděradech a Lhotě. Na tyto opravy se nám vloni podařilo využít popovodňovou dotaci v částce okolo 1 400 000 korun. U propustku nastala situace, že se po povodních uvolnily kameny a komunikace vedoucí nad ním se začala rozpadat. Pokračovali jsme také v opravách kapliček, kterých je v okolí velké množství. Byly opraveny kapličky v Hněvanicích, Branišovicích, na Ratiborci. V Ratiboři ji obec opravovala sama z vlastních financí, v Zaluží ve spolupráci s místními hasiči, kdy obec dodala materiál a práci zajistili členové sboru místních hasičů. V Ratiboři jsme opravili i knihovnu, kde šlo převážně o opravu vlhkých zdí a vybílení. Mohli jsme i rozšířit počet míst na tříděný odpad. Sami jsme si vyrobili pět nádob na odpadní materiál, klece na pet lahve. Vybavili jsme jimi osady, které je dosud postrádaly. I tak ovšem komunální odpad narůstá a jeho likvidace stojí obec čím dál větší částky. Ve vlastní režii se nám podařilo postavit dřevěnou zastávku pro děti v Branišovicích. Při její stavbě jsme zužitkovali dříví z polomů z lesa. Ze dřeva jsme nechali vyrobit i deset laviček do obce. Také do mateřské školy bylo nutno investovat nemalou částku. Na vodovodní rozvody v suterénu a stoupačky do pater jsme vydali okolo 170 000 korun. V základní škole jsme investovali do šaten a do jídelny. Největší ekonomické zatížení ve škole je pro nás spotřeba elektřiny a vytápění. Abychom zamezili úniku energie, připravili jsme návrh na projekt na zateplení školy. Podle něho by se měla na tuto realizaci vydat částka okolo pěti a půl milionu korun. Zastupitelstvo tuto akci bere jako prioritu, takže bychom se s tím rádi vypořádali už letos. Budova by se měla zateplit a pokud se příští měsíc na tom zastupitelstvo dohodne, také vyměnit okna.
Jak je to u vás s počtem obyvatel, nepociťujete odliv do větších měst? Snažíte se proto vyjít vstříc mladým rodinám v bytové otázce?
Co se týče počtu obyvatel, stav zůstává zhruba stejný. Místní lidé, jak to bývá u menších obcí, zpravidla za zaměstnáním dojíždějí. Možnosti pro zaměstnanost nabízí pekárna, keramička a zemědělství. Zájem o byty tu je. Proto se snažíme připravit nové stavební parcely. Nyní vojáci, kteří měli v Ratiboři posádku, předávají do majetku obce byty. I tím se nám obohatí bytový fond. Ale tyto byty, ač do nich bylo investováno, jsou již starší a tak vyžadují opravy. Jinak samozřejmě uvažujeme i o výstavbě levných bytů. Byl jsem se podívat v Rakousku a uvažujeme o nízkoenergetických domech. Účastnil jsem se i akcí s projektantem těchto domků v sousedním Nadějkově. Nápad mě velmi zaujal. To jde ale o budoucnost.
Mají lidé možnost se jít v Chyškách někam pobavit?
Do kulturního života obce patří neodmyslitelně hasiči, kteří zde pořádají bály. Český červený kříž mimo to, že dělá posezení pro důchodce je i pořadatelem akcí pro děti, jako jsou maškary, den dětí. Velkou výhodu máme v tom, že akce je kde pořádat. Největší sál je tady v Chyškách, kde se v listopadu pořádal i koncert vítěze ze SuperStar Vlasty Horvátha. Další kulturní sály jsou v Ratiboři a v Květuši.
Koncert V. Horvátha byl uspořádán na protest proti výstavbě jaderného úložiště, děje se něco nového v této věci?
Tento problém je zatím ve stadiu relativního klidu. Samozřejmě jsme proti úložišti a každý rok chceme upozornit na to, co se tu plánuje. V roce 2004 byla obec spolupořadatelem koncertu Hradišťan v Růžené, minulý rok se podařilo získat populárního zpěváka, o dalších akcích se uvažuje. Poloha a rozmanitost předurčují krajinu k rekreaci, proto chceme zachovat přirozený ráz krajiny bez zásahů do jejího charakteru. Hustá síť turistických a postupně budovaných cyklistických tras dává podmínky k aktivnímu odpočinku.
Minulý rok jste se stali členy Společenství obcí Čertovo břemeno. Co vám toto členství přináší?
Společenství Čertovo břemeno v zimním období připravuje a opravuje lyžostezky. Spolu s ostatními obcemi se podílíme na nákladech na rozšíření a údržbě lyžařských stop. S obcí Nadějkov jsme domluveni na spolupráci v této oblasti. Mimoto máme na našich webových stránkách denně aktualizovanou stránku o lyžařských trasách Chyšecka s denní teplotou, aktuálními sněhovými podmínkami. Tak se staráme i o propagaci a využívání těchto tras. V létě se orientujeme na cyklostezky.
Myslím si, že naší devizou je nezničená příroda, která nabízí nepřeberné množství zážitků. Proto se musíme postarat v první řadě o životní prostředí v tomto kraji. Pokud se nám to podaří, napomůžeme tím propagaci regionu v cestovním ruchu a tím pomůžeme i sami sobě.
Šárka Procházková
Tento redakční článek byl otištěn v Milevských novinách 26. 1. 2006 a na našich stránkách je publikován se souhlasem vydavatele Milevských novin.