Chvalov a Branišov, ves 207 kat., 7 židů v 16 domech.
Z fary i školy Nechvalické náleží k okresu Sedleckému ještě vesnice:
Mezné, a Kozlov samota na kopci 135 obyv. v 13 domech.
Z fary Chyšecké náleží k okresu Sedleckému někdy panství Nadějkovskému přivtělené vesnice:
Květuš, 318 obyvatelů v 43 domech, z nichž 12 náleželo k 2. čtvrti svobodníků kraje Táborského, 2 mlýny. Stávalo zde sídlo vladycké. Oneš z Květuše jmenuje se roku 1396 společně s Oldřichem z Dobřemilic jako poručník sirotků Pelhřima z Machlova patronem kaplanství při kostele Načerackém. 1) Potomci jeho Zbyněk a Jan z Květuše usadili se v nově založeném městě Táboře, kdež sobě (1440) domy koupili; tento zemřel r. 1445. Zbyněk řečený Veliký bratra svého přežil, neví se jak dlouho. Potomci jejich byli Jan řečený Hron z Květuše jehož zboží Čeněk z Klinštejna na králi Jiřím si vysloužil před rokem 1445, a Štěpán Kuchta z Květuše a z Humňan (blíž Protivína) roku 1487 připomenutý; erb měli rostlinu o větvičkách a květech. 2)
Růžená, 220 obyvatelů v 25 domech; dvůr poplužný při něm bývalo sídlo vladycké.
Po smrti Přibíka z Růžené dal král Ladislav (1455) dvůr poplužný Růženou Petrovi z Milevska.
Roku 1710 seděl Antonín Josef Chlumčanský z Přestavlk na Růžené.
František Ferdinand Radecký z Radče na Růžené roku 1726 pojal za manželku jeho dceru
Josefu Klaudii Chlumčanskou z Přestavlk, s níž nějaký čas na Růžené bydlel. Roku
1731 František Leopold z Arnheimu držel Chyšku a Růženou. Roku 1740 hospodařili
František Bauler z Hohenburku s manželkou Josefkou urozenou z Běšin na Růžené.
Roku 1764 koupili Růženou bratří z Feuersteina od rytíře Václava Netvorského z Březé a spojili
ji se statkem Nadějkovským.
Nosetín, ves 18 domů, 171 obyv. samoty Chaloupky, Festunk a hájovna Vršecký.
Kvašťov, veska 10 domů, 85 obyv.; stranou dvůr poplužní Kvašťov malý.
Vilín, veska 4 domy, 36 obyvatelů.
Klokočov, veska 6 domů, 37 obyvatelů.