Vysoký Chlumec v Ottově encyklopedii obecných vědomostí

Chlumec Vysoký, ves t., hejt. a okr. Sedlčany, fara Podčepice; 71 d., 617 ob. č., 7 n. (1890), 3tř. šk., pš., tu a v okolí doly na šedý mramor. Fid. panství zaujímá 7062,08 ha půdy; náleží k němu zámek s kaplí, dvůr, pivovar ve V. Ch-mci, majetek Mořice kn. z Lobkovic. Ch. býval městečkem; kdy na ně byl povýšen, neznámo, ale znak nebyl mu nikdy propůjčen. Ch. jest jeden z nejpamátnějších hradů středověkých; ač ne stálým sídlem, přece zachoval svoji původní podobu a ráz. Strmí na temeni homolovitého kopce žulového asi 500 m n. m. Jest v něm kaple Nejsv. Trojice a chová se tu zámecký archiv. První nám známí zakladatelé hradu byli pánové z Janovic nazvaní od svého sídla z Ch-mce. Byl-li ještě Jan Jenec z rodu toho r. 1470 pánem na Ch-mci, neznámo, ale v tu dobu přešlo panství na ryt. Ojíře z Očedělic, od nichž Ch. koupila Anna Lobkovská z Risenburka, vdova po panu Popelovi z Lobkovic, jehož potomci již po čtyři stol. zde vládnou. Za doby konfiskace přikoupila Polixena z Pernštejna mnoho okolních statků, tak že před zrušením patrimoniálního zřízení bylo panství chlumecké nejrozsáhlejší v kraji berounském. Obsahovalo tehdy 5 měst a městysů, 80 vesnic a na 17.500 ob. Pod zámkem rozprostíralo se městečko t. jm., jinak Podhradí zvané. Srv. Pam. Arch., Hrad Ch. a jeho okolí, od A. N. Vlasáka, díl III., str. 50.-