Sedlčany,
starožitné město v již. Čechách na úpatí Cihelného a Šiberného vrchu, nad potokem Sedleckým a Mastníkem
a při žel. dr. Votice-
S., s 326 d. a 2662 obyv. č. (1900).
S. mají úhledné, prostranné a dlážděné náměstí,
na němž radnice z r. 1850 (v ní umístěny jsou úřady soudní a politické), stranou na jihozáp. děkanský kostel sv. Martina vystavěný
v got. slohu (ze XIV. stol.) s 8hranou vězí jehlancovou, na sever. konci náměstí kostel Nanebevzetí P. Marie zv. »Církvička«,
obehnaný kolkolem novým hřbitovem a vystavěný r. 1734 na místě starobylé kaple.
S. mají dále špitál založený r. 1660,
0kr. hejtm. a soud, kommissařství finanč. stráže, cejch. úřad, četn., pošt. a telegraf. stanici, 3tř. měšť. a 5tř. obec. šk., zimní hospodář.
šk. s kursem podkovářským, obč. a hospod. záložnu, popl. dvůr, 4 mlýny (z nichž 1 par.), výrobu octa, likérů, mýdla, týden. a výr. trhy.
Tu a v okolí daří se len a jsou tu ložiska rudy stříbrné a zlaté. Erb měst. (vyobr.č. 3695.) ve stříbrném poli 5listá červená růže
Rožmberská. Kdy a od koho
S. založeny, neznámo; náležejí však k nejstarším osadám českým
na jihu Čech. Bývaly sídlem kraje vltavského a jeho tehdejší správy, mívaly pravomoc měst královských, hrdelní a tržní,
vyšší školu, na niž universita pražská za učitele své údy dosazovala a v níž nabyli prvního vzdělání zdejší rodáci Jakub
a Petr Codicillus, proslulý literácký kůr, po němž se zachovalo 5 kancionálů (4 ze XVI. a 1 ze XVII. stol.)
s pěknými drobnomalbami (dva kancionály pergamenové jsou v měst. kanceláři). Město bývalo zámožné, i sama šlechta
zde ráda sídlila. Vlastních pánů město nemělo. Náleželo od pradávna ke koruně České a potom do r. 1337 kapitole vyšehradské.
Král Jan zastavil je (r. 1337) Petrovi z Rožmberka. R. 1481 Vok z Rožmberka postoupil
S. bratřím Popelům
z Lobkovic na Chlumci a v l. 1580-93 držel je směnou za N. Leptač ryt. Jakub Krčín z Jelčan, jenž odebral měšťanům
úskočně všechna privilegia a svobody městské a tím město počalo na svém blahobytu a bohatství klesati.
R. 1601
S. dostaly se Zdeňku Popelovi z Lobkovic, jenž je připojil ke zboží chlumeckému.
R. 1420 odrazilo statečně útok Jana Žižky »z rána za rosy«, odkudž na památku konána tu každoročně na hod boží
velikonoční časně z rána slavnost »Rosa«. Za války 30leté stihly město veliké pohromy a k tomu ještě navštívily
je veliké požáry, r. 1624 dvaceti třem měšťanům domy pobrány, někteří pro víru do žaláře chlumeckého uvrženi
a mnozí vystěhovali se z vlasti. Švédové r. 1643 a 1645 vyplenili město, r. 1648 navštíveno velikým požárem,
při čem skoro celé město s kostelem, radnicí, školou, špitálem a lázněmi lehlo popelem.
R. 1654 bylo přes třetinu domů spálených a neobydlených. V l. 1783, 1802, 1828 opakovaly se požáry
a r. 1649 a 1680 zuřil mor. Těmito všemi pohromami město utrpělo velice, ale ponenáhlu začalo se zotavovati,
zvláště po r. 1848, kdy jako jiná města dosáhlo úplné svobody občanské.-Okr. soud má 336,67 km
2 a 25.501 obyv.
-Okr. hejtmanství, k němuž náležejí okr. soudy: Sedlec,
S. a Votice, má 750,89 km
2 a 56.931 obyv. č. (1900).
Ottův slovník naučný, J. Otto, Praha 1888-1909
Ottův slovník naučný nové doby, J. Otto, Praha 1930-1943