Sedlčany v Ottově encyklopedii obecných vědomostí

vyobr. č. 3695Sedlčany, starožitné město v již. Čechách na úpatí Cihelného a Šiberného vrchu, nad potokem Sedleckým a Mastníkem a při žel. dr. Votice-S., s 326 d. a 2662 obyv. č. (1900). S. mají úhledné, prostranné a dlážděné náměstí, na němž radnice z r. 1850 (v ní umístěny jsou úřady soudní a politické), stranou na jihozáp. děkanský kostel sv. Martina vystavěný v got. slohu (ze XIV. stol.) s 8hranou vězí jehlancovou, na sever. konci náměstí kostel Nanebevzetí P. Marie zv. »Církvička«, obehnaný kolkolem novým hřbitovem a vystavěný r. 1734 na místě starobylé kaple. S. mají dále špitál založený r. 1660, 0kr. hejtm. a soud, kommissařství finanč. stráže, cejch. úřad, četn., pošt. a telegraf. stanici, 3tř. měšť. a 5tř. obec. šk., zimní hospodář. šk. s kursem podkovářským, obč. a hospod. záložnu, popl. dvůr, 4 mlýny (z nichž 1 par.), výrobu octa, likérů, mýdla, týden. a výr. trhy. Tu a v okolí daří se len a jsou tu ložiska rudy stříbrné a zlaté. Erb měst. (vyobr.č. 3695.) ve stříbrném poli 5listá červená růže Rožmberská. Kdy a od koho S. založeny, neznámo; náležejí však k nejstarším osadám českým na jihu Čech. Bývaly sídlem kraje vltavského a jeho tehdejší správy, mívaly pravomoc měst královských, hrdelní a tržní, vyšší školu, na niž universita pražská za učitele své údy dosazovala a v níž nabyli prvního vzdělání zdejší rodáci Jakub a Petr Codicillus, proslulý literácký kůr, po němž se zachovalo 5 kancionálů (4 ze XVI. a 1 ze XVII. stol.) s pěknými drobnomalbami (dva kancionály pergamenové jsou v měst. kanceláři). Město bývalo zámožné, i sama šlechta zde ráda sídlila. Vlastních pánů město nemělo. Náleželo od pradávna ke koruně České a potom do r. 1337 kapitole vyšehradské. Král Jan zastavil je (r. 1337) Petrovi z Rožmberka. R. 1481 Vok z Rožmberka postoupil S. bratřím Popelům z Lobkovic na Chlumci a v l. 1580-93 držel je směnou za N. Leptač ryt. Jakub Krčín z Jelčan, jenž odebral měšťanům úskočně všechna privilegia a svobody městské a tím město počalo na svém blahobytu a bohatství klesati. R. 1601 S. dostaly se Zdeňku Popelovi z Lobkovic, jenž je připojil ke zboží chlumeckému. R. 1420 odrazilo statečně útok Jana Žižky »z rána za rosy«, odkudž na památku konána tu každoročně na hod boží velikonoční časně z rána slavnost »Rosa«. Za války 30leté stihly město veliké pohromy a k tomu ještě navštívily je veliké požáry, r. 1624 dvaceti třem měšťanům domy pobrány, někteří pro víru do žaláře chlumeckého uvrženi a mnozí vystěhovali se z vlasti. Švédové r. 1643 a 1645 vyplenili město, r. 1648 navštíveno velikým požárem, při čem skoro celé město s kostelem, radnicí, školou, špitálem a lázněmi lehlo popelem. R. 1654 bylo přes třetinu domů spálených a neobydlených. V l. 1783, 1802, 1828 opakovaly se požáry a r. 1649 a 1680 zuřil mor. Těmito všemi pohromami město utrpělo velice, ale ponenáhlu začalo se zotavovati, zvláště po r. 1848, kdy jako jiná města dosáhlo úplné svobody občanské.-Okr. soud má 336,67 km2 a 25.501 obyv. -Okr. hejtmanství, k němuž náležejí okr. soudy: Sedlec, S. a Votice, má 750,89 km2 a 56.931 obyv. č. (1900).

Ottův slovník naučný, J. Otto, Praha 1888-1909

Pokračování:

Sedlčany, okres. město v Č., 432 domů, 2431 obyv. (1930), z nich nár. čsl. 2401. Okres. úřad a okres. soud, berní úřad a správa, důchodk. úřad, hospodářská a hospodyňská škola, měšť. chlap. a dívčí se 4 roč. koeduk., pokračov. škola. Význačné budovy: nová radnice, v níž je umístěna měst. spořitelna (1903), okres. soud (1927) a okres. úřad (1934), při hosp. záložně je Sukovo okres. museum. Mlýny, 2 cihelny, výroba lihovin a knoflíkárna. V okolí jsou žulové lomy u Solopysk, vápenice u Petrovic, antimonové lomy u Příčov jsou opuštěny a v zlatých dolech v Krásné Hoře a Milešově se již 20 let nepracuje. S. jsou turist. východiskem do střed. Povltaví, do Kamýka, na Cholín a Sejce (Lužské údolí). Nově upravená Sukova stezka vede údolím Mastníku přes Osečany do Křečovic (rodiště hud. skladatele Jos. Suka). U Radíče jsou proslulé „Psané skály”. S. jsou rodištěm dr. K. Baxy, prvního primátora hlav. města Prahy, i rodiště univ. prof. Boh. Baxy. - Polit. okres měří 743 km2 a měl 1930 48.856 obyv., z nich nár. čsl. 48.406. V jeho obvodě je soud. okres Sedlec, Votice a [Sedlčany], jenž měří 336 km2 a měl 1930 21.462 obyv. V okrese se hodně pěstuje zelenina a ovoce a je vyspělé rybnikářství (rozloha rybníků je 376 ha). Len se nepěstuje. - Čeněk Habarta spolupracovníci: Sedlčansko, Sedlecko a Votice; Ant. Kratochvíl, Dějiny města Sedlčan. -š.

Ottův slovník naučný nové doby, J. Otto, Praha 1930-1943