Chyšecko

Krajina na Chyšecku

Chyšecko patří k územím, jejichž krajina nebyla v nedávné minulosti příliš zasažena intenzivním zemědělstvím. Lze říci, že v území je zachována krajinná mozaika kulturních lesů, luk a polí včetně četných remízků a mezí.

Půda patří bonitou mezi chudší půdy podhorských oblastí, jedná se o hlinitopísčité půdy, které jsou plné kamení. Pro relativně vyšší polohy terénu je charakteristický výskyt velkých balvanů, které tvoří místy celé skupiny (kamenná stáda), tak je tomu např. v chráněném území Hodkov. Velká část orné půdy je i na poněkud strmějších srázech. Vrstva ornice je slabší, z hlediska využitelnosti je půda označována jako bramborářsko-ječná, obilí zde ale dozrává hůře. Množství srážek je nadprůměrné, což svědčí pastvinám. Vzhledem k tomu, že půda není příliš úrodná bylo hlavním zdrojem příjmů vždy dobytkářství, částečně také výkrm vepřů, drůbeže a chov ovcí na vlnu. Zatímco dříve se chovaly plemena převážně pro mléko, eventuelně plemena s kombinovanou užitkovostí (pro mléko i maso), dnes převládají plemena masná, na Chyšecku se vyskytují nejčastěji Angusta, Hereford, Limousine a Piemontese.

Nejrozšířenější rostlinná společenstva mikroregionu jsou bikové bučiny, jedliny, smrčiny, olšové luhy, pcháčové louky, bezkolencové a ostřicové louky, tužebníková lada a smilkové trávníky.

Jalovec obecný

Mezi významné druhy patří jalovec obecný (z čeledi cypřišovité) vyskytující se poměrně hojně v chráněném území Hodkov, jedná se o druh v posledních letech stále vzácnější. Jalovec obecný (Juniperus communis) - je poléhavý, vystoupavý nebo vzpřímený keř, může vyrůst ve strom, růstová forma vzpřímených exemplářů je sloupcovitá, rozložitá, často má více kmenů. Bývá dvoudomý, vzácně jednodomý, borka je šedá nebo hnědočerná. Jehlice jsou v přeslenech po třech, jejich délka je 9 až 20 mm. Samičí šištice dozrávají druhým či třetím rokem v modročerné bobulovité útvary, tzv. jalovčinky, ty mají využití při nemocech kůže, revmatismu, při zánětech močových cest, zevně při bolesti kloubů a také jako koření a při výrobě alkoholických nápojů. Vyskytuje se na suchých, písčitých, málo výživných půdách.

Prstnatec májový

Dalším druhem zasluhujícím zvýšenou pozornost je prstnatec májový (Dactylorhizza majalis) z čeledi vstavačovitých, lidově nazývaný kukačka. Prstnatec májový - vyskytuje se na zamokřených loukách a mokřadech v povodí Nadějkovského potoka. Další lokalita, kde se vyskytuje spolu s tolií bahenní, vachtou trojlistou, vemeníkem dvoulistým, kosatcem žlutým a suchopýrem úzkolistým, je vlhká louka mezi rybníčky na JV okraji osady Šichova Vesec, kterou zčásti doposud kosí majitel (tato lokalita je zahrnuta do naučné stezky "Nadějkovsko"). Prstnatec kvete v květnu, květy jsou růžové až fialové, jeho listy (4 -6) jsou kopinaté, na svrchní straně nepravidelně tmavohnědě až černě skvrnité, v zemi má zploštělé a prstnatě dělené hlízy. Prstnatec májový lze také najít spolu s kosatcem žlutým v Číčovickém údolí, v blízkosti rybníka Sloup.

Za zmínku také stojí další ohrožený druh v tomto regionu - bledule jarní (Leucojum vernum) rostoucí v luzích olšin, patří do čeledi amarylkovité.

V lučních společenstvech rostou např. řepík lékařský, lipnice hajní, jetel prostřední, kostřava ovčí, zvonek okrouhlolistý, třezalka tečkovaná, svízel syřišťový, rožec rolní, smolnička obecná, violka psí, pryskyřník prudký, krvavec toten, psineček obecný, srha laločnatá, psineček obecný, medyněk vlnatý, bika mnohokvětá, pcháč zelinný, pcháč bahenní, metlice trstnatá, lipnice luční, kostřava luční, mochna nátržník, vrbina obecná, tužebník jilmový.

V lesních společenstvech se vyskytují např. borovice lesní, jedle bělokorá, smrk ztepilý, bříza bradavičnatá, lípa velkolistá, dub zimní, trnka obecná, líska obecná, jeřáb ptačí, černýš luční, rozrazil lékařský, konvalinka vonná, javor mléč, javor klen, ostřice chlupatá, sasanka hajní,´šťavel kyselý, bika hajní, papratka samičí, přeslička lesní, bršlice kozí noha.

Část zemědělské půdy obdělává šlechtitelská stanice Větrov, která se zabývá zejména šlechtěním, množením a prodejem travních směsí. Na části pozemků pěstuje svazenku vratičolistou Větrovskou (Phacelia tanacetifolia) jedná se o medonosnou rostlinu pocházející ze severní Ameriky, květy jsou zbarveny od bílé přes růžovou, fialovou až k tmavě modré. Svazenka se používá jako píce či jako zelené hnojení.

Na celém území lze pozorovat řadu živočišných druhů, např. bělopáska topolového, ježka západního, užovku obojkovou, slepýše křehkého, rosničku zelenou, ale i zmiji obecnou.

Ornitologickým šetřením bylo na území regionu pozorováno 99 druhů ptáků, řada z nich patří mezi ohrožené.

Krahujec obecný

Za zmínku stojí krahujec obecný (Accipiter nisus), který osídluje prostředí, v němž se střídají lesy, paseky a křoviny. Jeho potravou jsou ptáci, často je loví ze zálohy, kořist může pronásledovat až do obytných prostor. Oproti ostatním dravcům má krahujec obecný nápadně dlouhé a tenké nohy.

Ťuhýk obecný

Ťuhýka obecného (Lanius collurio( najdeme v hustých trnitých křoviscích, ve střední Evropě je ptákem čistě letním. Kořistí ťuhýka obecného jsou kobylky, sarančata, brouci, ale třeba i pěvci. Hnízdo ťuhýka často prozradí nespotřebovaná kořist, kterou napichuje na trny v jeho okolí.

Lejsek šedý (Muscicapa striata) je hmyzožravý druh, číhá na větvích a chytá hmyz létající kolem, svou kořist, ale i sbírá např. ze zdí. Lejsek šedý se vyskytuje ve světlých lesích, na osamocených stromech, objevuje se i v blízkosti lidských sídel.

Mezi druhy, se kterými se můžeme na Chyšecku setkat patří např. i výr velký, ledňáček říční (výskyt periodický), bekasina otavní, potápka malá, čáp černý, chřástal vodní, moták pochop, cvrčilka říční, cvrčilka telená, čírka obecná, sýček obecný, holub doupňák.

Prameny:
[1] Bohuslav Hedvik, ing. Olga Černá, ing. Zdeněk Černý, Mgr. Eva Špalová, Jiří Vocílka: Naučná stezka Nadějkovsko, Fikar, 2002
[2] Veronika Mlčkovská: Seminární práce Milevsko, 2005
[3] Abazid, Strnad, Fischer: Biologický průzkum Nadějkovska a Jistebnicka, 2004
[4] ing. Bumerl, ing. Čech, ing. Maksa: Průzkum území Chyšecka, 2001

Připravila: Mgr. Jana Slámová, prosinec 2006