Přestože počátky diaspory Židů sahají až do prvního století před naším letopočtem, do Čech se zřejmě dostali až za vlády Přemyslovců. Poprvé jsou výslovně zmiňováni ve známém popisu Prahy z pera Ibráhíma ibn Jákúba z roku 965. Podstatný příliv židovských rodin na naše území nastal až ve 14. století, což nejspíše způsobila tolerantní vláda posledních Přemyslovců a Karla IV. V chyšecké oblasti jižních Čech začalo osidlování až v 17. století po třicetileté válce. I tady se v mnohých vesnicích usadila židovská menšina, o čemž svědčí pozdější písemné zprávy a archeologické nálezy:
V Malé Chýšce byl kolem roku 1714 žid Bernard Samek, řezník a vinopalník se třemi syny a třemi dcerami. V roce 1783 jsou uvedeni židé Marek Antschel se čtyřmi dětmi a Simon Teichel se dvěma dětmi. V roce 1882 se mluví o čtyřech židovských rodinách. O existenci obyvatel židovského náboženství svědčí i modlitebna doložená v 19. století.
V Nadějkově byl v 18. století pouze jeden žid – Filip Izák, v roce 1852 se uvádějí 4 rodiny, v roce 1895 žilo v Nadějkově 25 židů a v roce 1904 dokonce 34 židů. I v Nadějkově se dochovaly zbytky modlitebny.
Na počátku 20. století žily dvě židovské rodiny také ve Starcově Lhotě, dva židé jsou uváděni v Kvašťově a čtyři v Růžené.
Nejucelenější záznamy o židovské obci se dochovaly v Květuši. Již v poddanských přiznáních na počátku 18. století je tady uvedeno šest židů: 1 vinopalník, podomní obchodníci, 1 koželuh, 1 obchodník s kůžemi a 1 kožešník.
První dokument označovaný jako soupis Židů je z roku 1723. Je psán německy, švabachem, ale nejsou zde uvedena jména – jenom jejich počet při svobodnickém statku v Květuši:
Pan Údrčský z Údrče – majitel jedné části statku – dovolil čtyřem židovským manželským párům, aby se za určitý poplatek v Květuši usadily. Ty postavily čtyři chalupy a daly tak základ květušské židovské čtvrti.
Majitel další části ubytoval jednoho žida, stejně jako majitel třetí části.
Víme tedy o deseti židech - nejsou zde ale žádné zmínky o případných dětech manželských párů. Z dokumentu víme i to, že v Květuši nebyl ani hřbitov ani synagoga – spadali do Jistebnice.
Další soupis Židů z roku 1783 již uvádí jména:
Samuel Izák – 1 dítě
Bernard Markus – 5 dětí
Michal Hantel – 5 dětí
Bernard David – 4 děti
Jakub Šimon – 3 děti
Filip Stanský – bez dětí
Celkem tedy 24 osob, ale bez žen,které uvedeny nejsou.
Zpráva z roku 1796 se zmiňuje už i o synagoze. Podle ústního podání zde byly bohoslužby asi do roku 1898. Později zde byla zřízena bytová jednotka, ve které žil Karl Zankendorf, domkář a po něm Lewersteinovi. Ti před druhou světovou válkou odešli do Velké Británie. Jejich syn se po válce přijel do Květuše podívat. Pak zde bydlelo ještě několik rodin, ale ty již nebyly židovské. V roce 1972 byla zchátralá budova synagogy zbořena.
Při součtech obyvatel v 19. století se uvádělo asi 310 obyvatel a z toho 24
židovského vyznání. Někteří z nich bydleli i mimo původní židovskou čtvrť. V
čísle 36 byla židovská hospoda, kde se později říkalo „U Šmolků", protože tam
přišel dělat hostinského žid Schmolka. Kromě tohoto jména se v seznamech
objevují i další:
Karl Zakendorf
Johann Tuskany
Karl Wratislaw
Franz Janda
Johann Schit
Joseph Fisch
V roce 1900 byli v Květuši ještě čtyři obyvatelé židovského náboženství a v roce 1904 také čtyři. V letech 1916 a 1925 není uveden žid žádný, ale v roce 1935 se v seznamech opět objevuje osm židů. Přesto byl poslední pohřeb na květušském židovském hřbitově v roce 1929 z Nadějkova a ne z Květuše. Když v roce 1939 přišli Němci, v Květuši už žádní židé nebyli.
Květušský židovský hřbitov byl po válce značně zdevastován, tak jako většina ostatních v této oblasti i jinde.
Většina židovských obyvatel se z této oblasti vystěhovala již před příchodem Němců. Ti, kteří zde zbyli, se dostali většinou do některého z transportů do Terezína, které byly vypraveny:
A většina z nich byla pak odsunuta dále na východ, nejčastěji do Osvětimi, kde
zemřeli v plynových komorách. V publikaci Českého svazu bojovníků za svobodu v Písku,
který byl vydán v rámci oslav 750. výročí založení města jsou uvedeni:
Eliška Kohnová - Chlístov
Anna Lofflerová – Chlístov
Marta Pfeferová – Mozolov
Gustav Pick – Voděrady
Luisa Picková – Voděrady
Ruth Picková – Voděrady
Zikmund Stern – Obděnice
Marie Sternová – Obděnice
Filip Šulc – Březí
Hermína Šulcová – Březí
Josef Šulc – Březí
Obrázky na této stránce jsou převzaty z článku Šest století Květuše, který vznikl základě pramenu [2] v srpnu 2004 na stránkách Fóra pro obnovu venkova (oficiální stránky Spolku pro obnovu venkova). Zachycují synagogu v Květuši před zbouráním v roce 1971 a márnici židovského hřbitova v Květuši (nedatováno).
Prameny:
[1] Fiedler, Jiří: Židovské památky v Čechách a na Moravě, Paseka, Praha 1991
[2] Hlaváčková, Eva: Šest století Květuše
Odkazy:
Stánky o holokaustu
Hesla holokaust
a synagoga ve Wikipedii
Židovské památky v Milevsku a okolí
Stránky o synagogách v ČR
a o židovských hřbitovech
- je zde uveden i židovský hřbitov v Květuši.
Projekt Proměněné Chyšecko - Gymnázium, Milevsko, Masarykova 183 - 2005/06