Židé na Chyšecku

Davidův štít

Přestože počátky diaspory Židů sahají až do prvního století před naším letopočtem, do Čech se zřejmě dostali až za vlády Přemyslovců. Poprvé jsou výslovně zmiňováni ve známém popisu Prahy z pera Ibráhíma ibn Jákúba z roku 965. Podstatný příliv židovských rodin na naše území nastal až ve 14. století, což nejspíše způsobila tolerantní vláda posledních Přemyslovců a Karla IV. V chyšecké oblasti jižních Čech začalo osidlování až v 17. století po třicetileté válce. I tady se v mnohých vesnicích usadila židovská menšina, o čemž svědčí pozdější písemné zprávy a archeologické nálezy:

Nejucelenější záznamy o židovské obci se dochovaly v Květuši. Již v poddanských přiznáních na počátku 18. století je tady uvedeno šest židů: 1 vinopalník, podomní obchodníci, 1 koželuh, 1 obchodník s kůžemi a 1 kožešník.

První dokument označovaný jako soupis Židů je z roku 1723. Je psán německy, švabachem, ale nejsou zde uvedena jména – jenom jejich počet při svobodnickém statku v Květuši:

Víme tedy o deseti židech - nejsou zde ale žádné zmínky o případných dětech manželských párů. Z dokumentu víme i to, že v Květuši nebyl ani hřbitov ani synagoga – spadali do Jistebnice.

Další soupis Židů z roku 1783 již uvádí jména:

                     Samuel Izák – 1 dítě
                     Bernard Markus – 5 dětí
                     Michal Hantel – 5 dětí
                     Bernard David – 4 děti
                     Jakub Šimon – 3 děti
                     Filip Stanský – bez dětí

Celkem tedy 24 osob, ale bez žen,které uvedeny nejsou.

Synagoga v Květuši

Zpráva z roku 1796 se zmiňuje už i o synagoze. Podle ústního podání zde byly bohoslužby asi do roku 1898. Později zde byla zřízena bytová jednotka, ve které žil Karl Zankendorf, domkář a po něm Lewersteinovi. Ti před druhou světovou válkou odešli do Velké Británie. Jejich syn se po válce přijel do Květuše podívat. Pak zde bydlelo ještě několik rodin, ale ty již nebyly židovské. V roce 1972 byla zchátralá budova synagogy zbořena.

Při součtech obyvatel v 19. století se uvádělo asi 310 obyvatel a z toho 24 židovského vyznání. Někteří z nich bydleli i mimo původní židovskou čtvrť. V čísle 36 byla židovská hospoda, kde se později říkalo „U Šmolků", protože tam přišel dělat hostinského žid Schmolka. Kromě tohoto jména se v seznamech objevují i další:

                     Karl Zakendorf
                     Johann Tuskany
                     Karl Wratislaw
                     Franz Janda
                     Johann Schit
                     Joseph Fisch

Hřbitov v Květuši

V roce 1900 byli v Květuši ještě čtyři obyvatelé židovského náboženství a v roce 1904 také čtyři. V letech 1916 a 1925 není uveden žid žádný, ale v roce 1935 se v seznamech opět objevuje osm židů. Přesto byl poslední pohřeb na květušském židovském hřbitově v roce 1929 z Nadějkova a ne z Květuše. Když v roce 1939 přišli Němci, v Květuši už žádní židé nebyli.

Květušský židovský hřbitov byl po válce značně zdevastován, tak jako většina ostatních v této oblasti i jinde.

Většina židovských obyvatel se z této oblasti vystěhovala již před příchodem Němců. Ti, kteří zde zbyli, se dostali většinou do některého z transportů do Terezína, které byly vypraveny:

A většina z nich byla pak odsunuta dále na východ, nejčastěji do Osvětimi, kde zemřeli v plynových komorách. V publikaci Českého svazu bojovníků za svobodu v Písku, který byl vydán v rámci oslav 750. výročí založení města jsou uvedeni:

                     Eliška Kohnová - Chlístov
                     Anna Lofflerová – Chlístov
                     Marta Pfeferová – Mozolov
                     Gustav Pick – Voděrady
                     Luisa Picková – Voděrady
                     Ruth Picková – Voděrady
                     Zikmund Stern – Obděnice
                     Marie Sternová – Obděnice
                     Filip Šulc – Březí
                     Hermína Šulcová – Březí
                     Josef Šulc – Březí


Obrázky na této stránce jsou převzaty z článku Šest století Květuše, který vznikl základě pramenu [2] v srpnu 2004 na stránkách Fóra pro obnovu venkova (oficiální stránky Spolku pro obnovu venkova). Zachycují synagogu v Květuši před zbouráním v roce 1971 a márnici židovského hřbitova v Květuši (nedatováno).

Prameny:
[1] Fiedler, Jiří: Židovské památky v Čechách a na Moravě, Paseka, Praha 1991
[2] Hlaváčková, Eva: Šest století Květuše


Zpracovala: Jana Beránková, prosinec 2006

Odkazy:
Stánky o holokaustu
Hesla holokaust a synagoga ve Wikipedii
Židovské památky v Milevsku a okolí
Stránky o synagogách v ČR a o židovských hřbitovech - je zde uveden i židovský hřbitov v Květuši.

Pozn. (autoři Proměněné Chyšecko): Pokud by Vám stránky uvedené v poslední větě nešly otevřít, použijte pravé tlačítko myši a příkaz otevřít v novém okně.

Projekt Proměněné Chyšecko - Gymnázium, Milevsko, Masarykova 183 - 2005/06