Nechvalice

Nechvalicko podle archeologických nálezů bylo osídleno již v předkřesťanských obdobích. Samotná osada Nechvalice je také značně stará, historici předpokládají, že na území dnešních Nechvalic se usídlil zeman Nechval pravděpodobně v 10. či. 11. stol. Nechval dal jméno jak rodu (Nechvalici) tak i pozdější obci. Osada Nechvalice leží v údolí Počepického potoka.

Vladykové a později rytíři Nechvalici měli ve 14. stol. ve znaku orlici. Historické prameny hovoří o Divišovi, Přibíkovi a Vavřincovi, kteří byli majiteli panství před r. 1370. Roku 1378 se stává vlastníkem Nechvalic Diviš, po jeho smrti Soběhrd a Bohuslav řečený Žáček. Dalšími majiteli byli bratři Rackové z Chválova.

Poslední znamý z rodu Nechvaliců - Diviš - prodává roku 1502 Nechvalice s veškerým zbožím (tj. nechvalickou tvrzí, poplužním dvorem, kaplanství, polovinu poplužního dvora v Libčicích a dále vsi Mokřany, Hodkov, Bratřejova a Bratříkovice) Václavu a Ladislavu Popelům z Lobkovicz na Chlumci (dnes Vysokém). Toto je prakticky poslední zmínka o rodu Nechvaliců v dějinách, v dalších historických pramenech se již neobjevují. Popelové dosadili na opuštěnou trvz rychtáře jakožto správce a poplužní dvůr zrušili. Podle pověstí se stali nejznámějšími z rychtářů členové rodu Nováků, kteří se vyznačovali mimořádnou krutostí k poddaných a ziskuchtivostí.

Tvrz stála na návsi nad potokem, na němž vznikl postavením hráze rybník Pilík, byla chráněna vodou; v přízemí byla zděná, v patře roubená. V pozdějších letech byla zbořená a zachoval se z ním jen klenutý sklep.

Nejcenější památkou v obci je farní kostel sv. Mikuláše, který je zmiňován jako farní již roku 1350. Stají na malém pahorku. Jeho zdivo je mohutné a v minulosti byl obehnán příkopem. Z toho lze usuzovat, že v minulosti plnil úlohu posledního útočiště osadníků před nepřáteli. Kostel je původně románský, později částečně přestavěn ve stylu gotiky. Věž zůstala románská. Hlavní oltář v novogotickém slohu z roku 1890 nahradil předchozí barokní. Má kromě obrazu patrona - sv. Mikuláše i i obrazy dvou českých světců - sv. Ludmily a sv. Václava. Kostel byl opraven v letech 1999 až 2006.

Škola je jednopatrová budov z roku 1888. Přestavěna byla v roce 1911 a opravena 1999. Na počátku 20. stol. byla čtyřtřídní, ve 30. letech trojtřídní obecná škola. Obec v 1. pol. 20. stol. usilovala i o školu měšťanskou, ta nebyla obci povolena a vznikla konce 30. let v sousedních Počepicích. Dnešní nechvalická škola má pěkné internetové stránky. V blízkosti školy je fara, kde mj. působili jakožto faráři spisovatel Jan Křtitel Roškot a známý lečitel farář Ferda. Roku 1871 byl v obci založen Ochotnický spolek a 1886 Sbor dobrovolných hasičů.

Bratřejov leží při silnici č. 105 z Petrovic do Sedlčan. V blízkosti osady je poměrně velký rybník Bratřejovický Velát. Bratřejov patřil Nechvalicům a později ke Chlumci.

Bratříkovice byly založeny dle tradice zemanem Bratříkem. Leží na jižním svahu kopce Vejřice (562 m n.m. - Čeněk Habart ho nazývá Líkarta). Osada v minulosti prožívala obdobné osudy jako nedaleký Bratřejov. Patřila tedy Nechvalicům a později ke Chlumci. Jižně pod osadou teče Varovský potok.

Křemenice podle pověsti založil zeman Křemen. Osada leží asi 2 km severovýchodně od Nechvalic skládá se ze tří částí. Osada patřila rytířům z Nového Dvora. Od roku 1623 pak k (Vysokému) Chlumci.

Libčice leží 1 km jihovýchodně od Nechvalic. Založil je zeman Libeč z rodu Libčiců, kteří měli v osadě poplužní dvůr. Ten byl později rozdělen na půl, přičemž polovinu vlastnili Nechvalici. Diviš z Nechvalic prodal svoji polovinu statku Popelům z Lobkowicz na Chlumci.

Ředice leží na silnici ze Sedlce-Prčice do Nechvalic. Ředice byly sídlem vladyckým. U silnice v blízkosti Mokřan stojí velmi zajímavá kaplička (viz obrázek).

Mokřany leží asi 1 km od Libčic. I ony byly sídlem vladyckým. Později byly připojeny k Nechvalicím a s nimi ke Chlumci. K Mokřanům patří víska Setěkovy, která leží již v blízkosti Chyšecka. Dle Čeňka Habarta byly Setěkovy opomenuty při vojenském mapování.

Ředičky leží v blízkosti Ředic a mají s Ředicemi stejný původ, protože jsou menší, byly pojmenovány Ředičky. Osada patřila k Novým Dvorům a s nimi od roku 1612 ke Chlumci.

Hodkov je osada, která leží na vysoké stráni. V blízkosti Hodkova je vrch Homole. Zakladatelem Hodkova byl zeman Hodek. V blízkosti Hodkova je chránění území s četným výskytem jalovce obecného a bukového lesa. Hodkov je dějištěm románu Čarodějky z Hodkova od Zdeňka Kratochvíla.

Osada se zajímavým jménem Huštilář (původně Hustilaz) leží 2 km od Myslkova v údolí sevřeném ze všech stran.

Chválov leží v samém sousedství Chyšecka při silnici od Malého Nosetína k Mokřanům. Chválov je dle velmi stará osada, která patřila s Březím, Myslkovem, Veletínem a dalšími vesnicemi k hradu Skalice u Sepekova. Dalšími majiteli byli Vítkovci, biskupství pražské, Rožmberkové a Lobkowiczové na Chlumci. Ke Chválovu patří myslivna Purkrábka a skupina chalup v samém sousedství Růžené - Ražkov.

Osada Březí leží východně od Chválova v drsné krajině poseté balvany. Vznik a osudy má Březí společné s Chválovem.

Osada Vratkov získala jméno od zemana Vratka. Ačkoli leží v blízkosti vesnic, které jsou uváděny jako majetek Vítkovců (Březí, Chválov, Myslkov a Veletín) není mezi nimi uvedena, což zřejmě znamená, že vznikla později než tyto vesnice.